Jmenuji se Sandra Hrdinová, narodila jsem se ve znamení vah v Liberci, kde celý svůj život bydlím. Z Liberce jsem se vzdálila na delší dobu pouze na studium FHS UK do Prahy. Poté jsem nějakou dobu učila anglický jazyk a posléze se na šest let uchýlila k zaměstnání velmi zajímavému, ovšem mé podstatě vzdálenému, a sice do automobilového průmyslu. Zde jsem se poznala s velkou spoustou úžasných osob, za což jsem vděčná. Znovu jsem se zde setkala i se svým životním partnerem, který se mnou navštěvoval již stejné gymnázium. A s ním také po nějaké době otěhotněla.
Můj můž měl (a stále má) vždy pochopení pro moje vrtochy i vážně myšlené (byť pro mnoho lidí nepochopitelné) nápady, přání a sny. Jedním z nich bylo mé přání porodit našeho syna u nás doma v našem malém domečku, který s námi obývají i čtyři chlupatá stvoření. Na porod jsem se samozřejmě pečlivě připravovala, zjišťovala, informovala se, četla knihy. Nakonec se nám syn opravdu narodil doma (v červenci 2015) a byl to pro naši (nukleární) rodinu stmelující a krásný zážitek.
Na co jsem se ovšem nepřipravila až tak dobře, bylo šestinedělí. Jelikož se naší rodinou táhne stín neúspěšného kojení, našel si tento démon i mě. Protože se mnou během šestinedělí hrály hry různůrodé pocity a podpora z počátku nepřicházela taková, jakou bych potřebovala, již se zdálo, že démon nekojení, a co víc, díky mému zmatení, i démon odcizení od vlastního dítěte a od své podstaty, polapí i mě. Naštěstí jsem mohla zacítit oporu ve své porodní asistentce a skvělé laktační poradkyni. Tato podpora byla nedocenitelná a ukázala mi cestu zpět k sobě i mému dítěti. Mým dalším povahovým rysem je touha po tom mít doma vše perfektně uklizené, což se zvířaty je leckdy fuška i bez čerstvě narozeného dítěte . Hodně jsem se sebou bojovala, zda vylehávat s miminkem či uklízet. V neposlední řadě jsem vegetarián, bezlepkový, mám ráda vždy čerstvé jídlo bez glutamátů a jiného "sypání"... a opět mi chyběl někdo, kdo by mi pokrmy nachystal, když já na to neměla prostor. Zkrátka moje šestinedělí mě inspirovalo k tomu, co bych ráda poskytla maminkám, aby mohly nerušeně laskat, objímat a kojit svou nově narozenou lásku. Poskytnout jim oporu, podporu, kuchařku, ženskou sílu, která maminku ujistí, že nic není tak nutné, aby to nemohlo počkat (např. úklid) a že je zde někdo, kdo ji rád pomůže i v tomto ohledu, rovněž ženu ujistí v tom, že veškeré pocity jsou přirozené.